|
|
Rehabilitace prostoru bývalých Jaselských kasáren v Brně
Křivinková, Tereza ; Vágner, Lukáš (oponent) ; Rusín, Tomáš (vedoucí práce)
Urbanistické řešení zástavby v areálu bývalých Jaselských kasáren v Brně vychází ze snahy o vytvoření město tvorné struktury, která bude zároveň propustná a umožní volný pohyb obyvatel územím. Lokalita má výborné napojení na městskou hromadnou dopravu a dostupnost do centra města a zároveň se nachází v klidné části Brna. Navrhovaná zástavba je orientovaná rovnoběžně s ulicemi Štefánikova a Staňkova. Návrh určují dva základní typy veřejného prostoru - náměstí a park . Dům s pečovatelskou službou je umístěn na jejich rozhraní. Obyvatelům domu jsou tak zpřístupněny oba typy veřejného prostoru a zároveň mají v docházkové vzdálenosti služby a obchody. Díky poloze u hlavního centra nové lokality se již z principu staří lidé nemohou cítit odstrčení a nepotřební.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Women, Family, Marriage and Social Life of the 19th century middle-class society in Jane Austen's Pride and Prejudice and Louisa May Alcott's Little Women and Good Wives
Teislerová, Martina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá společenským postavením a vyhlídkami žen střední třídy, rodinou a rodinnými vztahy mezi nejbližšími i vzdálenými příbuznými, společenským životem a významem manželství v devatenáctém století v Anglii a Americe. Primárními díly pro tuto práci jsou Pýcha a Předsudek od Jane Austenové a Malé ženy, první i druhý díl, od Louisy May Alcottové. Klíčová slova Ženy, Amerika, Anglie, 19. století, Rodina, Manželství, Společenský život
|
|
|
Příběhy žen s označením "zelené vdovy" v adiktologické perspektivě
Kosařová, Adéla ; Kuda, Aleš (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
názvem "Příběhy žen s označením "zelené vdovy" v adiktologické perspektivě" si klade za cíl pomocí polostrukturovaných rozhovorů, zmapovat vztah mezi užíváním návykových látek a přestěhováním se do satelitního městečka u vybraných deseti respondentek, která splňují pevně daná kritéria která jsou následující: dobře socioekonomicky zaopatřené ženy (vyšší sociální status rodiny, dobrý příjem a stálé zaměstnání manžela), žijící v satelitních městečkách u velkých měst, finanční stránku rodiny zabezpečuje pracovně a společensky vytížený manžel, ženy většinu času tráví samy bez manžela či se svými dětmi, nemusí chodit do práce a určitá forma adiktologické či psychiatrické anamnézy. Dále si tato práce klade za úkol najít společná opakující se životní témata a formy chování u daných žen. současné době zejména rostoucí suburbanizací českých měst stává aktuálním, a to i právě na poli adiktologie, kde však chybí odpovídajícím způsobem popsána odborná literatura či provedené výzk Teoretická část je věnována rizikovým faktorům, které mohou ohrožovat zelené vdovy jako je nadužívání léků nebo alkoholu, ale také pocitům samoty, izolace od okolí, nevěry či syndromu opuštěného hnízda. Dále se teoretická část zabývá satelitními městečky a životním stylem obyvatel satelitů. V praktické části byla pro sběr dat zvolena nejčastěji...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kulturní a společenský život německé menšiny na Karlovarsku od roku 1989
Benešová, Barbora ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturním a společenským životem německé menšiny v českých zemích s důrazem na vývoj od roku 1989 v pohraničním regionu Karlovarsko. Zpracování práce se zakládá na analýze menšinového tisku, zejména titulů Aufbau und Frieden, Prager Volkszeitung, Landeszeitung, LandesEcho a Eghaland Bladl, výzkumném šetření spočívajícím v interview s příslušníky německé menšiny a v písemných dotaznících adresovaných zástupcům místních samospráv pro výzkum vybraných měst. V úvodu práce jsou definovány základní pojmy a menšinová politika na národní a mezinárodní úrovni. Následně se práce soustředí na historicko-právní vývoj a socio-demografickou situaci německé menšiny v českých zemích po roce 1945. Další část práce pojednává o vývoji kulturního a společenského života německé menšiny v českých zemích od roku 1945 a blíže se věnuje čtyřem hlavním bodům - spolkové činnosti, kulturním a společenským aktivitám, jazykové situaci a médiím. Tyto body jsou v rámci výzkumného šetření sledovány v hlavní části práce. Cílem je analyzovat vývoj kulturního a společenského života německé menšiny na Karlovarsku a zachytit jeho současný stav.
|
host ::
RSS.